PAMÁTKY

Kostel je zasvěcen Panně Marii a je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby. Nemá jediný hřebík, ale hrázděnou konstrukci z mohutných dubových trámů. Celá trámová konstrukce lodi a kněžiště, stropu a krovů, na které je nasazena vysoká zvonice, tvoří jeden celek, dokonalé tesařské dílo, které přečkalo staletí.

Loď kostela je po celém obvodu obklopena krytým ochozem. Dnešní podoba je výsledkem obnovy kostela po pruském vpádu v roce 1779, kdy byl původní ochoz se stěnami pobitými prkny z rozkazu generála Anhalta stržen, aby nebránil vojenskému využití kostela. Kostelík obepíná v ochoze 9 dřevěných desek, které působí jako kronika města. Dá se z nich vyčíst, že např. v roce 1542 trápily místní obyvatele velké nálety kobylek či klanění se císaři Josefu II. v roce 1766. Do ochozu kostela byla přemístěna celá řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů.

Výmalbu kostela tvoří vedle ornamentů s prvky rostlin a stylizovanými postavami zvířat také pozdně gotické písmo, vytvářející tajemné nadpisy, které ale jako celek nic neznamenají. Vzácnou vnitřní výmalbu krášlí cenný olejový obraz z počátku 17. století. Je na něm patronka a čeští zemští světci s Broumovem v pozadí.

Ke kostelíku se vztahuje mnoho pověstí. „Za třicetileté války, když tady byli Švédové, kasal se švédský důstojník, že dřevěný kostel nemá tu pevnost kamene, vzal šavli a sekl. Chtěl ukázat, jak je dřevo povolné. Když udeřil do ostění, šavle se rozlomila a musel uznat, že dřevo někdy bývá pevnější než kámen“. Sáhněte si také na Katův Špalek, přenesený snad z broumovského náměstí – kdo se ho dotkne, toho se prý štěstí nepustí.